ZTRACENY CESKY PAPOUSEK
Kdyz jsem minuly listopad napsal clanek pojednavajici o Spolecnosti Slusnych Krajanu, netusil jsem, ze za dva mesice se k tomuto tematu budu opet vracet. Duvod? Zapomel jsem se totiz zminit o lidech, kteri i kdyz treba sami se primo do teto skupiny nekvalifikuji, presto mezi slusne krajany nepatri. Abych upresnil o cem pisi, zminil jsem se kdysi o udalosti, ktera se stala pri demonstraci pred Sovetskym konzulatem v roce 1988 v clanku, ktery byl vytisten v Sydnejskych Novinach v roce 2001 a v kterem jsem se mimo jine zminil o podivnem chovani cloveka, ktery za hluboke Totality pracoval nekolik let na zdejsim zastupitelskem urade jako obchodni attache. Je jiste, ze tento soudruh musel byt matickou stranou dukladne proveren aby mohl representovat bolsevicky stat a nejen to, jako kazdy zamestnanec konzulatu musel byt take informant Ministerstva Vnitra. V roce 1968 tento pan se vratil zpet do Prahy, aby za nejaky cas dostal povoleni vycestovat s celou rodinou do zahranici a odtud zahadnym zpusobem emigrovat zpet do Australie jako politicky uprchlik. Diky svym zkusenostem a znamostem z minulosti tento clovek po svem prijezdu infiltroval vetsinu krajanskych organizaci, kde se brzy dostal do vedoucich pozic. Neni zadne tajemstvi, ze kdyz tento pan zasedal v predsednictvu SVU, ze soudruzi na MV v Praze meli jiz druhy den podrobne zpravy ze zasedani tohoto spolku se vsemi detajli. Mel jsem nekolik telefonatu od lidi, od kterych mam adresy i telefoni cisla, kteri tohoto cloveka znali jeste z domova z Liberce a Jablonce a jejich vypoved by mnohym otevrela oci. Tohoto pana ale necham zatim stranou, chci se zminit o jeho privrzencich.
Kdyz se zacly objevovat v Novinach zpravy o udavacich mezi emigranty, nekolik pratel vyse jmenovaneho zrusili predplatne. Dokonce jeden z nich rekl panu Bejsakovi, ktery je vydavatel Novin, ze nas, Dubcekovcu je tady spousta a ze se nenechame urazet !!!
V loni jak v Cesku tak i tady se v mediich pripomela okupace nasi stare vlasti Sovetskymi vojsky. Pri te prilezitosti Sydnejske Noviny znova otiskly muj clanek z roku 2001, ktery si muzete precist na tomto Blogu. Hned v pristim vydani na pul strany byla vytistena reakce pani Jany R., ktera za Totality byla hybnou pakou cs zahranicniho vysilani v Sydney a ktera me napadla slovy, jakym pravem si mohu dovolit takhle psat o cloveku, ktery udelal tolik pro nasi komunitu. Nebyl jsem ani moc prekvapen, protoze ona s manzelem byla jedna z prvnich, co odhlasila Noviny a pan Attache byl jejich nejvetsi pritel. V dalsim vydani Novin dalsi kritik, tentokrat znamy ci nekomu neznamy spisovatel, pan Stanislav M. ktery nejenom, ze me nezna ale jako spisovatel nevi, co je to kondakt slusnosti zachazi tak daleko, ze o mne verejne pise jako o Velkem Blbcovi ktery lze a napada jeho nejlepsiho pritele. Opakuji, nejlepsiho pritele.
Rad bych dal otazku slusnym krajanum. Mohli byste mit za nejepsiho kamarada cloveka, ktery v nejhorsich dobach Totality reprezentoval zlocinecky rezim, aby kdyz videl, ze z koryta uz nic nebude prevlekl kabat a stal se jako mavnutim proutku vzornym emigrantem? Tento druh lidi ja vyhazuji ze dveri. VB
.
VZPOMINANI
V kvetnu 1994 po priletu do Prahy me volal docent Dr. J.Skala a rekl: Vladimire, neco na tobe budu chtit. Mas s sebou Video kameru? Mas? Tak to je fajn. Ja bych totiz potreboval, abys natocil pro nasi lekarskou spolecnost J.K.Purkyne dokumentarni snimek z Mezinarodni konference o prevenci a lecbe alkoholiku a drogovych zavislosti, ten sjezd se bude konat v Palaci Kultury na Pankraci od 5-10 cervna. Budes mit pristup nejen do sjezdoveho salu, ale jako akreditovany filmovy reporter budes mit tez moznost se zucastnit i privatnich funkci. Tak co, udelas to? Pochopitelne ze jsem souhlasil, i kdyz 11 cervna jsme s manzelkou meli odjet do Svycarska. O tom sjezdu se nebudu blizeji rozepisovat, pouze bych chtel poznamenat, ze na tuto vyznamnou konferenci se do Prahy sjelo asi 700 zahranicnich delegatu, vetsinou lekaru odborniku a psychotherapeutu.
Vyvrcholeni Symposia prislo posledni den, kdy bylo oznameno, ze prijede osobne pan president Vaclav Havel. Behem prednasky najednou zaznely fanfary, postrani dvere se otevrely a do salu za bourliveho potlesku vesel pan Prezident. Docent Dr. Skala, ktery tomuto sjezdu predsedal Vaclava Havla privital a pozadal ho o nekolik slov. Pan president asi 15 minut mluvil o tom, jak alkohol je skodlivy a jak je pysny na to, ze byl pozvan na tak dulezity sjezd a jak si vazi vsech tech, kteri nerest alkoholu a jeho obeti leci. Po jeho projevu opet za bourliveho potlesku mu doc.Dr.Skala podekoval a po zahrani hymny a oznameni, ze timto sjezd je ukoncen pan president odesel. Pri odchodu jsem pak mimo jine zaslechl poznamku jednoho ceskeho delegata: “ Slyseli jste toho Havla, to je ale hypokrat, on je totiz tez jeden z tech zavislych a tady mluvil skoro jako abstinent “.
.
Doc Jaroslav Skala je uznavana svetova kapacita, ktery i pres svuj vysoky vek neustale pracuje. Behem sveho zivota prednasel na mnoha vyznamnych universitach, vcetne australskych a mne se ted naskyta moznost o nem neco napsat.
Dr Skala byl v Australii celkem 2x, mel prednasky jak tady v Sydney tak i v Melbourne, Brisbane, Adelaide, Hobartu a tez na Novem Zelande. V roce 1988 mne napsal, ze byl opet pozvan na Mezinarodni Symposium do Sydney a ze by byl rad, kdyby mohl take usporadat prednasku pro krajany, ja jsem se mu totiz kdysi zminil o nasem Spolku pro Vedu a Umeni. Samozrejme jsem nelenil a okamzite zavolal Jirkovi Vlaznemu, ktery byl v predsednictvu tohoto spolku a zminil se mu o umyslu Dr Skaly. Jirka Vlazny mne rekl, ze to je bajecny napad, vyslechnout si takovou kapacitu, ale ze bohuzel on o tom nemuze rozhodovat sam, abych se obratil na dalsiho clena vyboru Jana Jiraska. Muj telefonat s timto panem, ktereho jsem osobne tenkrat moc neznal skoncil dost rychle, protoze po mem vysvetleni, proc mu vlastne volam pan Jirasek mne odpovedel “ To nepripada vubec v uvahu, my si nemuzeme dovolit, aby nam tady nekdo prednasel, kdo je z komunisticke zeme, at na to ten pan doktor zapomene!” A to byl konec konversace.
Nekolik tydnu pred 20tym vyrocim okupace CSR mne volal vydavatel Hlasu, znamy textar Petr Rada, (Motlitba pro Martu) abych mu pomohl s organizovanim protestu pred Sovetskym konzulatem tady v Sydney. Chtel, abych obvolal vsechny lidi co znam, ze pry sam na to nestaci. Tak jsme s pomoci jeste druhych pratel zavolali stovkam nasincu, ale ve vetsine pripadech jsme slyseli to stejne: “Jo, s tim ja nechci mit nic spolecneho, ja ted jezdim domu a ja si nechci delat neprijemnosti, nashledanou.”
Docent Dr J.Skala priletel 20 srpna 88. Druhy den po priletu po obede jsme rekli Jaroslavovi, ze my musime nekam jit, at si udela pohodli a ze do vecere budem zpatky. Na jeho otazku kam jdeme jsem mu odpovedel: “ Dneska je 20te vyroci Sovetske okupace a my jdeme protestovat pred jejich konzulat. Ty s nami bohuzel nemuzes, mohl bys mit po prijezdu domu neprijemnosti.” Jaroslav se rozcilil a rekl: “ Jakepak neprijemnosti, co mne mohou udelat, akorat to, ze me nikam nepusti. Ja jdu s vami.”
Na prostranstvim pred Generalnim Konzulatem Sovetskych Republik na Woollahra za pritomnosti televiznich kamer se nas seslo asi tak necela stovka, z toho tretina byli zastupci Liberalni a Krestansko Demokraticke strany a pratele z druhych, Sovety okupovanych zemi, za Labour Party tam nebyl nikdo. Na otazku, proc nas prislo tak malo jsme se dozvedeli, ze pan J. Jirasek jeste s nekym pomohl zorganizovat druhy protest v Hyde Parku u pomniku neznameho vojina, kde budou polozeny vence a kvetiny. Po tolika letech si neustale kladu otazku, co ma spolecneho protest proti Sovetske okupaci CSR a pomnik neznameho vojina a proc ta mensi polovina nasincu nesla protestovat s nami.
Behem demonstrace a pri proslovech nekolika recniku jsme si vsimli, ze z oken sovetskeho konzulatu nas urednici fotografuji a nataceji na kamery. Docent Skala stal s nami v prvni rade a spolecne s nami tleskal recnikum a vubec mu nevadilo, ze jeho tvar se mozna za par dni objevi na Min.Vnitra v Praze. V tom nekdo vedle nas rekl, ze ted prisel pan Jirasek z Hyde Parku a ze se pry schovava za dvermi domu za nami a proc si nestoupne do cela s nami, to mu snad vadi, ze nas ty rostaci naproti filmuji? Sli jsme za nim, byl opravdu schovany tak, aby na neho z oken konzulatu nebylo videt. Moje manzelka mu rekla: “Dobry den, pane Jirasek, procpak se tady schovavate a nestoupnete si s nami do rady, nebo vam snad vadi, ze nas filmuji?” On ji na to neco odpovedel, nacez mu manzelka rekla: “Nepripomina vam to, pane Jirasek doby, kdy jste pracoval na Cs. Konzulate jako obchodni attaché a to same jste mozna delal i vy ? Fotografoval demonstranty a fotografie posilal do Prahy?” Doc.Skala, ktery stal kousek ode mne ke mne prisel a zeptal se, kdo je to ten pan, co se tam schovava? Ja mu na to odpovedel: “Jaroslave, to je ten pan, ktery byl proti tomu, abys mel prednasku pro spolek Vedy a Umeni, protoze jsi z komunisticke zeme !” VB
Kdyz jsem minuly listopad napsal clanek pojednavajici o Spolecnosti Slusnych Krajanu, netusil jsem, ze za dva mesice se k tomuto tematu budu opet vracet. Duvod? Zapomel jsem se totiz zminit o lidech, kteri i kdyz treba sami se primo do teto skupiny nekvalifikuji, presto mezi slusne krajany nepatri. Abych upresnil o cem pisi, zminil jsem se kdysi o udalosti, ktera se stala pri demonstraci pred Sovetskym konzulatem v roce 1988 v clanku, ktery byl vytisten v Sydnejskych Novinach v roce 2001 a v kterem jsem se mimo jine zminil o podivnem chovani cloveka, ktery za hluboke Totality pracoval nekolik let na zdejsim zastupitelskem urade jako obchodni attache. Je jiste, ze tento soudruh musel byt matickou stranou dukladne proveren aby mohl representovat bolsevicky stat a nejen to, jako kazdy zamestnanec konzulatu musel byt take informant Ministerstva Vnitra. V roce 1968 tento pan se vratil zpet do Prahy, aby za nejaky cas dostal povoleni vycestovat s celou rodinou do zahranici a odtud zahadnym zpusobem emigrovat zpet do Australie jako politicky uprchlik. Diky svym zkusenostem a znamostem z minulosti tento clovek po svem prijezdu infiltroval vetsinu krajanskych organizaci, kde se brzy dostal do vedoucich pozic. Neni zadne tajemstvi, ze kdyz tento pan zasedal v predsednictvu SVU, ze soudruzi na MV v Praze meli jiz druhy den podrobne zpravy ze zasedani tohoto spolku se vsemi detajli. Mel jsem nekolik telefonatu od lidi, od kterych mam adresy i telefoni cisla, kteri tohoto cloveka znali jeste z domova z Liberce a Jablonce a jejich vypoved by mnohym otevrela oci. Tohoto pana ale necham zatim stranou, chci se zminit o jeho privrzencich.
Kdyz se zacly objevovat v Novinach zpravy o udavacich mezi emigranty, nekolik pratel vyse jmenovaneho zrusili predplatne. Dokonce jeden z nich rekl panu Bejsakovi, ktery je vydavatel Novin, ze nas, Dubcekovcu je tady spousta a ze se nenechame urazet !!!
V loni jak v Cesku tak i tady se v mediich pripomela okupace nasi stare vlasti Sovetskymi vojsky. Pri te prilezitosti Sydnejske Noviny znova otiskly muj clanek z roku 2001, ktery si muzete precist na tomto Blogu. Hned v pristim vydani na pul strany byla vytistena reakce pani Jany R., ktera za Totality byla hybnou pakou cs zahranicniho vysilani v Sydney a ktera me napadla slovy, jakym pravem si mohu dovolit takhle psat o cloveku, ktery udelal tolik pro nasi komunitu. Nebyl jsem ani moc prekvapen, protoze ona s manzelem byla jedna z prvnich, co odhlasila Noviny a pan Attache byl jejich nejvetsi pritel. V dalsim vydani Novin dalsi kritik, tentokrat znamy ci nekomu neznamy spisovatel, pan Stanislav M. ktery nejenom, ze me nezna ale jako spisovatel nevi, co je to kondakt slusnosti zachazi tak daleko, ze o mne verejne pise jako o Velkem Blbcovi ktery lze a napada jeho nejlepsiho pritele. Opakuji, nejlepsiho pritele.
Rad bych dal otazku slusnym krajanum. Mohli byste mit za nejepsiho kamarada cloveka, ktery v nejhorsich dobach Totality reprezentoval zlocinecky rezim, aby kdyz videl, ze z koryta uz nic nebude prevlekl kabat a stal se jako mavnutim proutku vzornym emigrantem? Tento druh lidi ja vyhazuji ze dveri. VB
.
VZPOMINANI
V kvetnu 1994 po priletu do Prahy me volal docent Dr. J.Skala a rekl: Vladimire, neco na tobe budu chtit. Mas s sebou Video kameru? Mas? Tak to je fajn. Ja bych totiz potreboval, abys natocil pro nasi lekarskou spolecnost J.K.Purkyne dokumentarni snimek z Mezinarodni konference o prevenci a lecbe alkoholiku a drogovych zavislosti, ten sjezd se bude konat v Palaci Kultury na Pankraci od 5-10 cervna. Budes mit pristup nejen do sjezdoveho salu, ale jako akreditovany filmovy reporter budes mit tez moznost se zucastnit i privatnich funkci. Tak co, udelas to? Pochopitelne ze jsem souhlasil, i kdyz 11 cervna jsme s manzelkou meli odjet do Svycarska. O tom sjezdu se nebudu blizeji rozepisovat, pouze bych chtel poznamenat, ze na tuto vyznamnou konferenci se do Prahy sjelo asi 700 zahranicnich delegatu, vetsinou lekaru odborniku a psychotherapeutu.
Vyvrcholeni Symposia prislo posledni den, kdy bylo oznameno, ze prijede osobne pan president Vaclav Havel. Behem prednasky najednou zaznely fanfary, postrani dvere se otevrely a do salu za bourliveho potlesku vesel pan Prezident. Docent Dr. Skala, ktery tomuto sjezdu predsedal Vaclava Havla privital a pozadal ho o nekolik slov. Pan president asi 15 minut mluvil o tom, jak alkohol je skodlivy a jak je pysny na to, ze byl pozvan na tak dulezity sjezd a jak si vazi vsech tech, kteri nerest alkoholu a jeho obeti leci. Po jeho projevu opet za bourliveho potlesku mu doc.Dr.Skala podekoval a po zahrani hymny a oznameni, ze timto sjezd je ukoncen pan president odesel. Pri odchodu jsem pak mimo jine zaslechl poznamku jednoho ceskeho delegata: “ Slyseli jste toho Havla, to je ale hypokrat, on je totiz tez jeden z tech zavislych a tady mluvil skoro jako abstinent “.
.
Doc Jaroslav Skala je uznavana svetova kapacita, ktery i pres svuj vysoky vek neustale pracuje. Behem sveho zivota prednasel na mnoha vyznamnych universitach, vcetne australskych a mne se ted naskyta moznost o nem neco napsat.
Dr Skala byl v Australii celkem 2x, mel prednasky jak tady v Sydney tak i v Melbourne, Brisbane, Adelaide, Hobartu a tez na Novem Zelande. V roce 1988 mne napsal, ze byl opet pozvan na Mezinarodni Symposium do Sydney a ze by byl rad, kdyby mohl take usporadat prednasku pro krajany, ja jsem se mu totiz kdysi zminil o nasem Spolku pro Vedu a Umeni. Samozrejme jsem nelenil a okamzite zavolal Jirkovi Vlaznemu, ktery byl v predsednictvu tohoto spolku a zminil se mu o umyslu Dr Skaly. Jirka Vlazny mne rekl, ze to je bajecny napad, vyslechnout si takovou kapacitu, ale ze bohuzel on o tom nemuze rozhodovat sam, abych se obratil na dalsiho clena vyboru Jana Jiraska. Muj telefonat s timto panem, ktereho jsem osobne tenkrat moc neznal skoncil dost rychle, protoze po mem vysvetleni, proc mu vlastne volam pan Jirasek mne odpovedel “ To nepripada vubec v uvahu, my si nemuzeme dovolit, aby nam tady nekdo prednasel, kdo je z komunisticke zeme, at na to ten pan doktor zapomene!” A to byl konec konversace.
Nekolik tydnu pred 20tym vyrocim okupace CSR mne volal vydavatel Hlasu, znamy textar Petr Rada, (Motlitba pro Martu) abych mu pomohl s organizovanim protestu pred Sovetskym konzulatem tady v Sydney. Chtel, abych obvolal vsechny lidi co znam, ze pry sam na to nestaci. Tak jsme s pomoci jeste druhych pratel zavolali stovkam nasincu, ale ve vetsine pripadech jsme slyseli to stejne: “Jo, s tim ja nechci mit nic spolecneho, ja ted jezdim domu a ja si nechci delat neprijemnosti, nashledanou.”
Docent Dr J.Skala priletel 20 srpna 88. Druhy den po priletu po obede jsme rekli Jaroslavovi, ze my musime nekam jit, at si udela pohodli a ze do vecere budem zpatky. Na jeho otazku kam jdeme jsem mu odpovedel: “ Dneska je 20te vyroci Sovetske okupace a my jdeme protestovat pred jejich konzulat. Ty s nami bohuzel nemuzes, mohl bys mit po prijezdu domu neprijemnosti.” Jaroslav se rozcilil a rekl: “ Jakepak neprijemnosti, co mne mohou udelat, akorat to, ze me nikam nepusti. Ja jdu s vami.”
Na prostranstvim pred Generalnim Konzulatem Sovetskych Republik na Woollahra za pritomnosti televiznich kamer se nas seslo asi tak necela stovka, z toho tretina byli zastupci Liberalni a Krestansko Demokraticke strany a pratele z druhych, Sovety okupovanych zemi, za Labour Party tam nebyl nikdo. Na otazku, proc nas prislo tak malo jsme se dozvedeli, ze pan J. Jirasek jeste s nekym pomohl zorganizovat druhy protest v Hyde Parku u pomniku neznameho vojina, kde budou polozeny vence a kvetiny. Po tolika letech si neustale kladu otazku, co ma spolecneho protest proti Sovetske okupaci CSR a pomnik neznameho vojina a proc ta mensi polovina nasincu nesla protestovat s nami.
Behem demonstrace a pri proslovech nekolika recniku jsme si vsimli, ze z oken sovetskeho konzulatu nas urednici fotografuji a nataceji na kamery. Docent Skala stal s nami v prvni rade a spolecne s nami tleskal recnikum a vubec mu nevadilo, ze jeho tvar se mozna za par dni objevi na Min.Vnitra v Praze. V tom nekdo vedle nas rekl, ze ted prisel pan Jirasek z Hyde Parku a ze se pry schovava za dvermi domu za nami a proc si nestoupne do cela s nami, to mu snad vadi, ze nas ty rostaci naproti filmuji? Sli jsme za nim, byl opravdu schovany tak, aby na neho z oken konzulatu nebylo videt. Moje manzelka mu rekla: “Dobry den, pane Jirasek, procpak se tady schovavate a nestoupnete si s nami do rady, nebo vam snad vadi, ze nas filmuji?” On ji na to neco odpovedel, nacez mu manzelka rekla: “Nepripomina vam to, pane Jirasek doby, kdy jste pracoval na Cs. Konzulate jako obchodni attaché a to same jste mozna delal i vy ? Fotografoval demonstranty a fotografie posilal do Prahy?” Doc.Skala, ktery stal kousek ode mne ke mne prisel a zeptal se, kdo je to ten pan, co se tam schovava? Ja mu na to odpovedel: “Jaroslave, to je ten pan, ktery byl proti tomu, abys mel prednasku pro spolek Vedy a Umeni, protoze jsi z komunisticke zeme !” VB
1 komentář:
Ach ten Jirasek. Mel doma v byte sesnamy vsech emigrantu v Sydney, jejich adresy a osobni udaje.
Okomentovat